50715_iefustks

Civilizační choroby

 

Zatímco v první polovině minulého století byly hlavním problémem infekční choroby v čele s tuberkulózou, V posledních 50 letech je zřetelný nárůst tzv. "civilizačních chorob"
Tyto choroby jsou spojeny s výrazným rozvojem nejrůznějších technologií v technice, průmyslu, potravinářsví apod. po 2. světové válce.
Je zajímavé, že ještě před 50 lety byly např.alergie vzácností, dnes jsou odhady, že některou formou alergií trpí asi 30-40% obyvatelstva "západního" světa. Strmý nárůst po 2.světové válce rovněž zaznamenal počet výskytu rakoviny. Zatímco před asi 100 lety onemocněl rakovinou přibližně každý 30. člověk, dnes je to každý 3.
Stejně je to tak u cukrovky, roztroušené sklerozy, kardiovaskulárních chorob, revmatických chorob, obezity atd.

 

 

Hlavní faktory ovlivňující vznik civilizačních chorob:


1/Špatná kvalita potravin
- množství živin v potravinách je značně sníženo ať již primárně nebo při zpracování
- potraviny obsahují mnoho cizorodých látek (pesticidy, insekticidy, průmyslová hnojiva, těžké kovy apod)
- mnoho chemických látek je přidáno při procesu zpracování potravin (barviva, konzervanty, emulgátory, stabilizátory atd.)
2/ Špatná kvalita ovzduší

3/ Elektromagnetické záření (mobily, mikrovlnné trouby, televize a jiné elektrospotřebiče)

(Je zajímavé, když si uvědomíme, že především nárůst výskytu zhoubných nádorů se datuje od prvních atomových pokusů.)

4/ Způsob života - stres, málo odpočinku, málo pohybu.

5/ Mikrobiální zátěž - tento bod by zasluhoval samostatnou kapitolu.  Mnoho tzv civilizačních chorob má svůj původ jako mikrobiální infekce: zejména viry, plísně a paraziti stojí za vznikem mnoha těchto onemocnění. Klasické diagnostické metody jsou často v těchto případech  neúčinné. Zde je velkým přínosem bioresonanční technika. O spravnosti této diagnostiky svědčí i v mnoha případech následná úspěšnost léčby a ústup klinických příznaků.

 

 

Především tyto zmíněné faktory mají vliv na to, že neustále roste počet chronicky nemocných, přibývá rakovin, alergií, cukrovky.....Tyto choroby zasahují stále mladší věkové skupiny. Bohužel současné trendy v medicině se zaměřují spíše na včasnou diagnostiku než prevenci.
Farmaceutické firmy patentují stále nové léky, aby zmírnily obtíže pacientů. Tyto léky jsou většinou pouze ke zmírnění obtíží, nejsou zaměřeny na vyléčení pacienta. Je to logické. Vyléčením pacienta by přišly o zákazníka.

 

Naše tělo nás upozorňuje, že je něco v nepořádku. Malé děti často trpí respiračními infekcemi, angínami, záněty středního ucha apod. Dostávají opakovaně řadu antibiotik, přitom přičinou bývá dost často potravinová intolerance nebo alergie zejména na bílkoviny kravského mléka. Po vysazení mléčných výrobků ze stravy se stav často upraví. Bohužel klasická medicina nezřídka léčí jen příznaky onemocnění, původ onemocnění zůstává neodhalen. Pacient se tak dostává do začarovaného kruhu, kdy dostává další a další léky nakonec dostává i léky, které zabraňují výskytu vedlejších účinků léků, které již užívá.

Měli bychom si proto všímat prvních varovných příznaků, které nás upozorní, že s našim tělem není něco v pořádku a snažit se najít jádro problému. Naneštěstí i praktičtí lékaři a jiní specialisté jsou omezováni ve spektru onemocnění, které mohou provést. Je to jak z hlediska odbornosti tak i z hlediska finančních nákladů, které jsou přísně sledovány zdravotními pojišťovnami. Mnohá důležitá vyšetření se proto neprovádějí, protože jsou drahá a lékař se nechce dostat do problémů se zdravotní pojišťovnou, protože by toto vyšetření musel uhradit ze svého.

 

Základem jak si uchovat zdraví je prevence, to znamená snaha zabránit VZNIKU onemocnění:

 

1/  Preventivní laboratorní vyšetření - celkové, nebo se zaměřením na určitá onemocnění, která se opakovaně v rodině vyskytují (rodiče, sourozenci apod.)
Toto vyšetření je nebolestivé, bez vedlejších účinků a je schopno ukázat již zárodky možného vzniku onemocnění, poruchy metabolismu, sklonu k alergiíím, zánětům apod.
2/ Detoxifikace - během svého života se dostane do našeho těla spousta cizorodých látek, výsledkem je, že naše tělo se postupně stává "smetištěm" a naše orgány nemohou pracovat tak jak by měly.
3/ Dietní režim - je velmi důležitý, protože jsme to, co jíme. Je nepřeberné množství dietních doporučení. Každému vyhovuje něco jiného, každé onemocnění vyžaduje jiný dietní režim. Obecně za nejzdravější se považuje dieta obyvatel kole Středozemního moře - Velké množství zeleniny ovoce, mořské ryby, olivový olej. Pokud je dietní režim součástí léčebné strategie je potřeba ji specifikovat na potřeby nemocného.
4/ Pitný režim - denně 2-3 litry - pomáhá vyplavovat toxiny a odpadní látky, z těla, které by se jinak v něm usazovaly.
5/ Nutriční doplňky - mají své nezastupitelné místo v prevenci ale i vléčbě. Naše strava již dávno neposkytuje veškeré živiny, které naše tělo potřebuje, aby odolalo současným nárokům kladeným na náš organismus. Musí se jednat ale o kvalitní výrobky, které je tělo schopno vstřebat a zužitkovat, které neobsahují cizorodé látky např. těžké kovy apod.V tom případě by tělu mohly spíše uškodit než pomoci. V Česku je to problém, protože většinou se užívají výrobky, na které je reklama ve sdělovacích prostředcích. Je tomu tak proto, že u nás ještě není obvyklé aby lékaři zařazovali tyto doplňky výživy do léčebného režimu pacienta. V zahraničí je již tento systém užíván déle a zejména firmy , které vyrábějí kvalitní výrobky jsou známy i v odborné veřejnosti. U nás, protože legislativa na nutriční doplňky je mírnější než na léky, je větším problémem najít opravdu kvalitní výrobek, který poskytuje to, co od něj lékař a pacient očekává - tzn doplní a podpoří léčbu event. upraví nedostatky výživy.
6/ Cvičení, fyzický pohyb - sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu přispívá k většině degenerativních chorob. Jedno přísloví říká:" Nemáš-li čas na cvičení, rezervuj si více času na nemoc"
7/ Dostatek odpočinku, spánku, relaxace - boj s každodenním stresem, fyzická aktivita je velmi vhodným doplňkem boje proti stresu. Dlouhodobý stres je nebezpečný a plíživý nepřítel, který je schopný časem způsobit velké těžkosti našemu organismu.
8/ Vyhýbat se nebezpečnému elektromagnetickému záření - používat výdobytky moderní společnost, zejména mikrovlnné trouby a mobilní telefony, co nejméně. Zcela vyhnout se nebezpečnému elektromagnetickému záření je nemožné, je ale potřeba udělat to co je pro nás akceptovatelné.
9/ Životní optimismus - optimisté žijí déle než pesimisté a zvládají těžké životní situace lépe.